Lituješ toho?

Umírám, lásko
Ještě pár nádechů a dost
už nebudu hezká panenka
ale jen prach a sem tam kost

Lituješ toho?
Že je to i tvá práce
když ležím v černém na posteli?
Znali jsme se přeci tak krátce...

Až příliš moc ran
utrželo moje srdíčko
Teď puká v mém těle...
Neboj, bolí to jen maličko

Víc bolí ztráta tebe
a tvého věčného humoru
ale co je moc to je moc
zničilo mě to - do úmoru

Snad teď budeš mít klid
a spokojenou dušičku
zbavil ses svého břemene...
Už nebuší srdce v tvém zlatíčku!