A tak tady žijeme

Jakpak se asi dnes v Praze daří soše svatého Václava?

Země zrozená
starými silami,
okna zastřená
perskými plachtami,
nádoba jak bažant,
pohovka prachová,
zápisky Harant
mladý uschová.
Hvězdy svítí
v osamělém městě,
bílého kvítí
spousta tu kvete.
Islandština nocí zní,
pánové se pobaví,
třetí zatím tiše sní.

Noc co noc zde navštěvují,
modré sny ty apolity,
oblouzněni milují v nich
zhmotněné své afrodíty.

Troubí z věže Robertovy,
nápěv sladký, zima je,
sami sobě neodpoví,
splynou tady do máje?