Bůh

Bůh... marně se ptám, kdo z vás je vlastně Bůh?
Snad ten, co rozhoduje o těch druhých?
Snad ten, co je bez soucitu zabíjí?
Proč kolem nás je takový vzruch?
Proč přibývá duší smutných,
Proč tak dlouho páska se převíjí?

Bůh... kdo vlastně je ten bůh?
Řezník odnaproti nebo předseda vlády?
Prezident? Nebo snad já sám?
Ne! Já kolem sebe mám pekla kruh
a s přehledem zvládám ty hrozné pády
a před odpovědností k nebi stále utíkám.

Plno lidí na boha si hraje
s nadšením rozhodují o cizích
začnou je zabíjet pro „jejich dobro!“
plod nadřazenosti zraje
už není slyšet ani dětský smích
oni vytvořili peklo... tedy skoro

Bůh... marně se ptám, kdo z vás je vlastně Bůh?
Snad americký voják, co bezdůvodně střílí do lidí?
Nebo velitel dávající rozkazy smrti?
Někoho straší na vlajce každý pruh
a někdo se sám za sebe zastydí
když pocit viny ho škrtí!

Bůh... kdo vlastně je ten Bůh?
Člověk co v knize života škrtá?
Ten co staví za nás náhrobky?
Snad ten co kolem sebe dělá ohnivý kruh?
Snad ten co do života se nám vrtá
nebo snad ten co za nás platí vodky?

Myslím, že sám sobě jsem Bůh svůj
ale nehodlám si na něj hrát!
Nemám na to asi povahu!
Jestli Bože vážně jsi, alespoň jednou při nás stůj
nenechávej nás o kráse jenom snít
nenechávej nás stát věčně na prahu!

„Tak kdo z nás je vlastně ten Bůh?“