Zamyšlení...

Já otevřel knihu osudu
na straně padesát sedm
a podlehl jsem přeludu
že nikdy nepodléhám svodům.

V životě každý člověk chybuje
ač tolik bráníme se tomu
a potom pozdě běduje
a utíká schovat bolest domů.

Tak není žádného návodu
jak žít a jednat správně
přec každý chtěl by jen pohodu
a při bolesti se vrací k mámě.

Když mládí už dávno ztraceno
a né život a jen přežívání
když osudu vše zplaceno
pak zbývá jen to umírání.

Maje za sebou půlku života
tak přec chci žíti dále
I když mi osud život zamotal
já ve štěstí věřím stále.

Vladyka 08 001