Nedovol......

Po dlouhé době z války se vrací
mladý muž se jménem Bart ...
Křikem ho vítají chechtaví racci ....
Po dnech výbuchů - co více si přát ?

Oči tápou po přístavním molu
až v dálce uvidí dívku stát ....
Snad není snem ....snad je to ona ...
věří, že nemůže se mu zdát .....

Do sebe vpily se jejich oči
beze slov dlouho spolu stáli
jako by rychleji svět se točil
poznal, jak opuštěn byl v té dáli ....

Byla vším, po čem jen toužil ,
co od života nejvíc si přál ....
Zapomněl na hrůzy,které TAM prožil
vzpomínky na válku odehnal ....

Spousty dní trávili vedle sebe
každou noc spolu usínali
Spolu se dívali na hvězdné nebe
i úsvit nový přivítali ....

Pak jedné noci, hebké jak samet
vzbudila se s tíhou na hrudi ....
snad jen zdání ji trochu klame ...
jistě ze snu se probudí ...

Však stále častěji hůř se jí dýchá ...
vyčerpá ji mluvit, už nezní zpěv
zjistit si pravdu nepospíchá ....
ach dobrý bože ...kašle krev ....

V nočním tichu dýchá strach ...
sevře jeho ruku ve své ...
srdce bije na poplach ....
pravdu zjistit není hezké ...

Dívka tichým hlasem šeptá
Lásko ,tolik bych chtěla žít ....
ONA si bere , nikdy se neptá
proč právě mě chce život vzít ?

Je mi jako bych cítila
rozevřenou a
chladnou náruč smrti
...poraď, jak ji obejít ....

Vykouzli ještě úsměv
opouštějí mě síly ....
prosím
........ nedovol mi
odejít ......!!!