Šedý parťák

Vtiskl přítel svou pac v mou,
co na tom, že byla plyšovou.
A v porovnání s mojí zrníčkem,
však obrovská zato, svým srdíčkem.

Mě nevadí, že srst tělo pokrývá,
že růžový nosík má a je šedivá.
Černýmí korálky pohled upíná,
když hlasitým hlodáním doma uvítá ..

mě ..

Pak nastraží ouška a jednu mlaskavou,
vtiskne mi na tvář, tou pusou plyšovou.
A sedem v rameno zahají den hraní,
teď je jenom ona moje a já zase její.

Nikdy a nikdo se cípkem nevyrovná,
tomu, co malá potkanice mi dává.
Co na tom, že dlouhý ocásek má,
když věrná je a pořád zůstává !

Nejvěrnějším přítelem ze všech !

Tak chyťte se za nos pyšní lidé,
že tvoreček v podobě myšovité,
strčí vás do kapsy úsměvem žlutým,
a svým pohledem, cíleně tupým..

Přiměje přiznat si, blázen jsem !
Když bál jsem se s tvým ocasem,

žít pod jednou střechou !

Díky Ti parťáku v šedivém kožíšku ..