...vůně...

Odešel jsi
a Tvá vůně zůstala v pokoji.
Nadechuji se,
hluboce,
ať ani kousek mi neunikne.
Naplňuje mě
celou
až do konečků prstů,
až nad oblohu víček.

Zbytky vůně Tvé aviváže
mě pokaždé tolik rozesmutní.

Záhadné buňky mého těla
už smířili se s tím,
že budou zase žít
až naplníš mě
...
svými polibky
a v pokoji zůstane
ta troška vůně
a pocit tepla po Tvém dechu...

(přežívám)

smířili se s tím,
že zůstáváš mou neodlučitelnou
součástí,
i když tak bolestně odcházíš.

vtať se mi brzy.
chci se nadechnout.