Malířka

Přejeta na plné čáře,
pláči tu tahem štětce.

,,Sakra,tak zastavte toho lháře,
že prý mě už nechce!"

Zamknuta v galerii Tvých slibů,
počítám zpáteční jízdenky.
Marně hledám svou chybu,
třídim si v hlavě myšlenky...

Lekl ses a teď seš k smíchu,
protože tu pláči.
Možná překonám pýchu,
a řeknu :,,Ty sráči!"
Barvama budu si dál smáčet tvář,
a budu křičet.
Tobě natruc,sobě nakuráž.

Potom hrdě se zvednu.
Já,Tvá malá můza.
Štětec do žeber ti bodnu,
přichází Tvá hrůza.

A malbou krve po stěnách,
první cenu si získám.
Vzpomínky zbydou v ozvěnách,
když jenom já si pískám...