Rej štěbetavý

Zas myšlenky mi v hlavě kolotají.

Předhánějí se jedna před druhou
a všechny najednou
v tom chumlu se mě ptají
na spoustu hloupostí...

A já se musím smát !

Vážně! jsou k smíchu

když rozum v chaos převlékají...

Mě poslouchat je baví

protože představa
-že vymizí,

-že barvy jejich vyblednou,

-že hlavu bezduchostí pohostí

-že odejdou – nebo se odcizí

-že tady NEBUDOU...

..mě děsí...

A tak je nechávám se ptát...

A nechávám je hlučet v tichu...

...ať z otázek svých klidně hrady staví.

-vždyť jsou to malé poklady

-jsou malou vzácností.

-neboť že JSOU
je jejich hlavní předností.

Tak ať si klidně mají - své zvláštní nálady

ať už jsou jakékoli

hloupé či naivní

směšné či duchaplné

ať jsou i fiktivní

hlavně ať EXISTUJÍ!

A vytvářej se kdesi...

**