PRO FREDA W.

Kouzelnické kejkle kratochvilné,
z těch věciček žádné,
nebyly nikdy mylné,
avšak začátky nebyly snadné.

A když tu už nejsi
dnes mezi námi,
neříkáš:"Vyber si
mezi dortíčky a kokoskami."

Měli jsme tě rádi,
dokázal jsi rozesmát.
Filch na nás řval:"Smradi!"
A my museli utíkat.

I když jsme trest dostali
od paní profesorky,
stejně jsme všem rozdali
na košt tvoje vzorky.

Ale nejsi tady teď
a nepálíš dělobuchy.
Kolem sebe nemáš věcí změť,
a nehledáš na nich mouchy.

To byla legrace
při hraní famfrpálu.
a taky ty trachtace
S Dolores ve Velkém sálu.

Budem na tebe vzpomínat,
však tvé dvojče nejvíc.
O tobě budem rozjímat
a myslet na tě, plačíc.

S tebou jsme se smáli
Dolores i Červotočce.
Na nervy jsme hráli
Filchovi a jeho kočce.

Budeme vždy vzpomínat
na tvář tvou rozesmátou,
před Bitvou o bradavický hrad,
tou Bitvou proklatou.

Zemřel jsi sice,
ale pro nás jsi hrdina.
I když neuzřím tě více,
budu na tě vzpomínat.

Byl jsi kouzelník větší
než kdo z nás vůbec ví,
přestože nevyrobíš další
Záškolácké cukroví.

Naposled se zaleskly
tvé vlasy sluncem poledním
a vykouzlily hezky
rty úsměv poslední.

Bez tebe to nikdy
nebude jako dřív.
Nebude se už rozléhat
po světě tvůj krásný smích.