Dešťové ulice
Dešťové ulice
Anotace: ...dnešek...zmizí až přijde zítřek a zasvítí slunce...jenže nikdo neodpovídá na to, co je to naděje a co je to přání...mít rád...jedenkrát!...
Ulice pletou
si cesty
zatímco průhledné nebe
padá smrtelně k našim očím
A v těch okamžicích
smyjí se v loužích
i všechny paprsky
osamělých lamp
Nové začátky…
/nekončí/
Pod našimi kroky
zvětralé životy
nutí nás honit se navzájem
kolem prázdných kašen
/přitom se smát/
A telefon u šedého domu
asi už nezazvoní…
.
Nikdo se zatím neptal,
jaké vlastně to večerní mrholení je
když stojíš pod puntíkovým deštníkem
na rohu z miliónů ulic…
sám...
.
.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
anděli... tak tímhle jsi mě dostala... je z toho cítit... no, asi to, co jsi tam fakt dala :)... někdo třeba ví i bez ptaní... a někomu by ani jasně řečená otázka neudělala jasno... přeju ti jasno a slunečno v srdci ;)
15.03.2008 19:10:00 | prostějanek
Přečti si "Potkala jsem ho, pršelo" od Jiřího Suchého (teda myslím..). To tě dorazí :-)
15.03.2008 17:28:00 | lidus
nepřipadá.něco na ten styl to určitě je...pro každého kdo se prochází v dešti...falešný pocit jiného světa, který dokáže i na oko poctivě plakat...ale jen na chvíli...
14.03.2008 23:01:00 | Lizzzie
falešný pocit očisty = déšť... ? asi...jen mi to tak připadá...
14.03.2008 22:38:00 | stmivani.na.lepsi.casy