K...c

Nebaví a snad i nebavilo,
žít, to co nakázal osud sám !
Věčné úhyby - jak mě to unavilo,
ale dnes, opravdu, toho dosti mám !

Z posleních zbytků duše poetika,
rýmujíc pár vět si vytvořím.
Snad brala jsem básně, jako narkotika,
dnes ale myslím, především vím..

Dala jsem každému verše pro radost,
zadarmo, jen tak pro zahřátí.
Mnohokrát z toho vzešla zlost,
možná, prázdné místo již nenahradí ..

nic ..

Pak stalo se normálním darem verše,
prostě jsou ode mě, samozřejmost.
Jako ta voda co v korytu teče,
dávala jsem je, druhým, pro veřejnost.

Kdyby jste věděli, vy všichni kolem,
jaký díl básnictví v srdci mém má.
možná pak příznání, že jste tím volem,
vy a a ne má, osoba - já ..

Končím už pod nickem Analis .. dále.
Cizí zrak řádky již nebude číst.
a pokud se "Proč?" náhodou ptáte,
mýlení je lidské - i já se smím splíst.

Budu psát nadále, darem však nikoliv,
mačkejte slova, co byla vám dána.
Možná že nesu si v jménu - primitiv,
však verše, byla napísaná ..

Upřímně ..

Děkuji za příjemné pobytí na literu .. bylo mi zde vážně dobře :)) Ale ... verše se staly samozřejmostí, obtěžováním, přehlédnutím, nuděním atd .. neumím a nechci již dále hledat své čtenáře "stoupence" .. tudíž děkuji a všem přeji mnoho štěstí a úspěchu .. váš/e Analisieren