o samotě

zamkni se za dveře starého kostela
schovej se pod křídla sošného anděla
chytni ho za ruku -
že to se nedělá..?

srdce že tluče ti pod tenkou košilí
andělé kamenní jako by tušili
nechtěj´ tě opustit
i když by rušili

zavřená pevně za petlicí kostela
všichni i s ním se mi odvrací docela
pusťte mě pryč
vždyť já nechci být zbabělá!