Věčný boj

bolest a mučivé ticho
v uších hlas nezní,
jsem sama, boje nejsou k vyhrání,
spadlého anděla křídla tíží.

snad osud tomu chtěl, že bolest v srdci
jaký zrezlý a tupý nůž rozřezává na kousky mé tělo.
jak chladný sluha libuje si v bolesti,
vezmu nůž a ukončím tu bolest,
nikdo vědět nebude,
výhra nad osudem, že přelstila jsem ho.

světlo a tíha života, jako dva protipoly bytí,
co je trest a co odměna života,
anděl na zemi, kopí mu prorazilo hruď.