Ráj...

Jsem jako v ráji,
kde kvítí se rozpíná.
V topolovém háji,
kde sýkorka zazpívá...

Slunko rozsévá paprsky,
rosy ranní.
Třpytí se zlaté vlásky,
krásné paní...

Jeden muž ji zahlédne,
zatočí se celý svět.
Do očí ji pohlédne
je jak krásný lotosový květ.

Všechno jako rázem,
ztratí dech.
Ukloní se na zem,
jak když létá na křídlech...

Chceš-li říci:
rád tě mám,
musíš za ní jíti
a holt jí vzdát...

Oba se ukloní
vznešeným pohybem,
hlau však neskloní
před sebou ,ale před bohem...

Jsou si sobě souzeni,
jeden z bohů praví.
Pro druhého zrozeni
přeji štěstí,lásku,zdraví...

A to je ta pohádka o krásné paní,
pro kterou nejeden muž srdce ztratí.
Ona však vybere si jednoho a toho miluje,
tím dá najevo,že sdrce jen jemu daruje...