Jednokřídlý drak

Jednokřídlý drak

Slunce snad vychází,
cítíš jeho jasnou zář,
kdo to k tobě přichází?
Kdo halí si to tvář?

Dlouhý a bolestivý pád,
kdo se ti to směje,
takhle spadneš jedenkrát
když tvé requiem se pěje,

teď jsi jednokřídlý drak,
jemuž brány jsou zavřeny,
brány pro let do oblak,
z nichž byl právě svržený,

horká krása poražená,
na zemi se svíjí,
lepší lebka proražená,
než ztratit vítr v šíji,

pára s prachem se mísí,
tvoří kolem tebe hrob,
ztratil jsi dračí říši,
tak bodni se do útrob,

nadpozemsky krásný řev,
co snesl jsi na údolí,
vstáváš, nejde to hned,
co bolí to přebolí,
(hlavně že to bolí)

stojíš na nohách,
tak odchází drak,
pěnu na nozdrách,
kolem kvete mák,

z kapek tvé krve,
květina vykvetla,
krásná jako prve,
co z hrudi vytekla.