Běh II

Kdepak běh, letím, za mnou šmouha
nadnáší mě po letu touha
když v srdci vzplane, nemám stání
brzy vzduch hladí mě po skráních

vlasy mi vlají, oči mhouřím
nad hlavou třikrát Ti zakroužím
vyletím vzhůru ještě výše
aniž mě kdo viděl neb slyšel

nahoře hvězdy, dole mraky
sem nevyletí zpěvné ptáky
ani vítr, co čechrá vlasy
tady déšť křídla nezaprasí

v dálce se třpytí bílé štíty
do noci měsíc na ně svítí
láká mě dál severní záře
do barevných snů bez polštáře

v zrcadle moří můj stín pluje
přes ostrovy a dračí sluje
u jedné zrovna, zdá se mi to?
Falco mě míjí: -Je mi líto!

Tak předběhl mě, tryskem pádí
s tím soupeřem si neporadím
zahlédl jsem mu za ušima
pilota, co ty uši třímá

teď už vím jasně, je to ona
drakovy hřivy dívčí spona
jak se mi mihla před očima
andělsky krásná, hledíc zpříma

nezahlédla mě, jak by mohla
kdoví kam by si nepomohla
vrátím se na zem, zas poběžím
sám jako vraník bez otěží..