Vojáci uprostřed konce

Krásné ráno,
jaké by bylo vojákovo,
když se probudí,
do války musí.

Nachystat zbraně,
neřekne se žádné
"hurá na ně",
se smutkem jdou.

Nedělají to z lásky,
jen protože musí,
i když se jim to hnusí.

Někdo nechápe jejich život.
Jsou to citlivé duše,
postavme se za ně.
Proč se jich nikdo nezastane?
A všichni nadávají na Ameriku.
Ale byli tu tací, kteří dokázali měnit.
Ale to nikdo nevidí.
Malá informovanost,
někdo jim závidí.

Prosím nezapomínejme,
že o válkách nám vyprávěli.
Mně aspoň ve školách.
Nezapomínat na co vlastně?
Na srážky, smrti, konce.
Ano, ale i na zbytečné akce