Cítím se sám

Každý má právo,
někdy se cítit sám,
opuštěn, zbaven všeho,
přátel, rodiny i štěstí.

Sám život mu podkopl nohy
a otevřel bránu do světa,
kde není nikdo šťastný
a ani nemůže být.

Jak dlouho mu bude trvat,
než vrátí se zpět,
do světa normálního,
tam, kde až do dnes byl,
kde se radoval a štěstí nalézal.

Ale náhle bylo všechno pryč,
jak úderem zvonů,
a on tiše plakal,
proč mu život,
tak nechtíc,
všechno vzal.

Nikdo neví,
jak dlouhý čas uplyne,
než vrátí se mu
normální život
zase zpět.

Proto zpíval krásné písně,
a prosil, aby mohl zpět jít,
avšak život rozhodl,
že už se nikdy nevrátí,
do života svého.

Vzkaz pro ty, co tuhle básničku čtou: Možná spravedlivá, možná ne, ale takhle může každý dopadnout. Stát se samotářem bývá hodněkrát to nejhorší, co se vám může kdy stát. Proto věřte, že pokud vás to někdy potká (či potkalo), určitě nejste sami.
(c) LowiQ397