Nezařazeno do ubohosti některých mentálistů....

rozbila jsem hrníček
a jen skleněný flíček
zbyl tu po hrníčku
a já se slzou na víčku
sbírám ty kusy
porcelánu
jako mrtvá
bez elánu
po koberci
v pantoflích
lovíme ve svých
šrajtoflích
aby bylo na kapku
alkoholu
a přitom neštěstí
je na obzoru
který vy nedokážete cítit
protože vy
tohle nemůžete
nikdy zažít
to strčení do ramene
od člověka
kterého milujete
a ta dlouhá doba
co uplynula
to nesledujte
….

já chci pryč
.
.
.