V zemi stínu

Vůně nového rána oči otevírá
další den chystá bláznivé překvapení
jak se zachovám do mé duše zírá
svá pevná rozhodnutí převážně nezměním

Snáším se z oblaků hledáním unaven
sny prohlížím v malinkých pohlednicích
z myšlenek velká díra - padají na kámen
kyselé víno pijí zástupy věčně snících

Jsem omotán pavučinou,která už nepustí
těch krásnějších dní nebyla většina
zápolím s pavoukem svírá mě do kleští
v zajetí přesvědčení každý neumírá

Úsměv chabý vějíř moudrého nezmate
oči zahleděné-napoví mnohem víc
srdce zjizvené a cesty zaváté
nosím poselství ostatním neříká nic

Tenčí se zástupy hrdinů odhodlaných
barvy padlé země se v hlavách nenosí
šeptají osamělí synové nespoutaných
po zemi kráčí stíny co mizí do noci.