Dovnitř mi nevidí

Láskou poraněná až do krve,
láskou zasažená až do duše.
Ráno se budíš sama
a uvnitř, darmo mluvit...
Prožít si peklo na zemi
pro ráj v jiném světě.
Vykřičet duše prázdnotu
uvrhnout sebe v zapomnění.
Jen čekat,čekat...
Když čas tak neúprosně letí!
"Proč já?" zní temnou nocí.
Ticho,prázdnota a žal.
Je nadarmo se probouzet.
Ráno oblékneš svou masku normální holky
a budeš se i smát.