Nedokážu

Pomalu dochází dech
a spolu s ním i slova,
touha po životě,
touha jít dál
a Ty tam stojíš
a koukáš se dolů
tam někam hluboko
tam někam zpátky
kde bývalo to jinak
kde jsme byli my
ne "jen já" a ne "jen Ty"

Pomalu dochází síla
být, snít, žít
a já koukám tam vzhůru
na Tebe, za Tebou a tiše
jen mlčky tiše přemýšlím
jestli ještě nosíš prstýnek
ten kousek kovu darovaný z lásky
jestli ho ještě máš, víš
nebo jestli jsi jej už schovala
navždycky napořád hluboko do někam

Já vím, slíbil jsem, že půjdu
že se nikdy nezastavím, nebudu plakat
nebudu vzpomínat a půjdu dál
ale víš, lásko, bojím se
já, mám strach, že ten slib
dnes už
splnit nedokážu