Zvládáš lehce tahy štětce,
obraz vkládáš do rámu.
Hladíš hebce svého hřebce,
probouzíš se sama po ránu.
Ještě cítíš, sotva vidíš,
jeho siluetu svalnatou.
Furt se pídíš, kde jen bydlíš,
nechals mě samu nahatou.
Celá mokrá, akce dobrá,
nevím, zda´s byl skutečný.
Tyčka modrá, zná svá moudra,
devět měsíců bude náročných.
Našla´s hned svou rychlou odpověď,
bez ochrany je to vždy riskantní.
Skončil svět, musíš na oběd,
dítě raději jídlo pikantní...
Dál už si to čarodko domysli.
06.04.2008 14:01:00 | jehlaspichlas
Siorak... dekuji , vedela jsem ze to svedes na snidani...hihih priznam ze mas pravdu.
26.03.2008 20:32:00 | carodejka
mutil..Jsi proste bajecny... skoro jsem spadla ze zidle ale vsak me znas a ja uz jina asi nebudu...hihih humor ano ten je nam treba a prave Ty ho se mnou tak pekne umis nafukovat...hihih dekuji./ Pod kterym oknem ze zazpivas?/Abych to nezaspala...hihih
25.03.2008 12:12:00 | carodejka
WAYWARD..dekuji za odkaz na basen rada jsem si ji precetla, maliri urcite maji krasnou dusi.
24.03.2008 23:46:00 | carodejka
Povedená.Jestli chceš vědět co cítí "malíř" tak - v modrém rámu modrý obraz - od mé maličkosti,přečti :-)
24.03.2008 23:25:00 | WAYWARD
Bíša.... děkuji ,přemýšlela jsem na co asi ten malíř může myslet při malování.
24.03.2008 21:53:00 | carodejka