Černý král

Černý král

I.

Zvony zvoní,
vyrážíme k poslednímu matchi,
koukáš se mi do duše,
tohle umíš moc dobře,
jakobys mě proťal
a zabodl kopí přímo dostředu
- já ho vytáhnout už nesvedu.

Plameny hoří,
rozsvěcuji svíce,
napětím mi hoří líce,
bojím se,
ale nedbám více.

Světla zhasla,
stojím ve tmě,
připadám si jako v pekle,
démoni, padlí andělé,
obráží, krouží kolem mě,
cítím se skvěle,
vzývám Tebe, Satana
: "Povstaň vládče pekel."
"Jsem připravena na oběť."

Nyní oči zavírám
v ohyzdný rej nestvůr své tělo a krev přimíchám.
Tančím, smyslů zbavená,
mocnou černou kněžkou,
tou, jsem nyní Já.

II.

Ty, můj vládce jsi a pán,
tobě se celá rozdávám,
bereš si vše a žádáš stále víc,
já nedbám,
neříkám nic.

Toužím ti patřit
s tebou celou noc ďábelský valčík tančit.
Černá kápě,
krátké šaty,
jako děvka,
která dává a nemá co ztratit.

Nabízím se ti
a podvoluji se,
ty usedáš na trůn
a opojen pýchou noříš se do mě.

Rituál končí,
blíží se úsvit,
opouštíš mě,
chceš po jiné zas toužit.

Mámivé chvíle trvají krátce,
přesto jsi můj panovník a Černý vládce.