Déšť...

Déšť...
Klapotem morseovky
ťuká na okenní rám
Na sklech maluje potoky slz,
co nebe snáší skrz
Šedavý nebeský chrám

Déšť...
Mokrými kapkami
smáčí Tvé dlaně
Dýcháš si na ně
Do kapes ukrývaje
Poslední zbytky ráje

Déšť...
Kdo zná je, ty střípky
Ty zbytky okmžiků,
co do očí vlévají
něžnost citů
Do nich se podívej

Déšť...
Závojem vláhy halí tělo
Rozevři srdce
A jeho rýhy
omývej potůčky,
v té slastné deštivé chvíli

Déšť...
Co smývá bolest
a posmutnělé splíny
Nech plout,
jak mraky oblohou
Duší svou

Každičkou

Deštivou

Vteřinou