Nějak nevnímám volný rým,
/i když ho příliš nemusím!/,
myšlenkou krásnou okouzlen
i já toužím číst v očích žen,
hlavně v očích té jediné,
že velmi ráda spočine
v náruči mojí toužící,
když srdce mé milující
kvůli ní prudčeji hned bít
začne a já zas chci ji mít!
A když už číst, tak dokonce!
Tak pospěš ke mně, děvče mé,
mne ani vrásky neodradí,
v Tvých očích zřím já pramen mládí,
jenž nikdy, nikdy nevyschne,
a úsměvy Tvé kouzelné
vždy pro mne, Lásko, rozkvetou,
než přijde Kmotra s kosou svou!
;oD
Ty mne stále něčím překvapuješ, děvče! A já pak překvapím i sám sebe podobným komentářem...
Líbí se mi to a má bujná představivost mi to vykresluje v zářivých barvách...Pravdu máš, že jiskra v oku milované zralé ženy je tou největší výzvou i pramenem věčného mládí, a její něžně vyzývavý úsměv nejen znamením její touhy, ale vyznamenáním pro toho, komu je určen, tichým uznáním jeho kvalit a vyjádřením ceny, kterou pro ni má ten nejšťastnější mezi muži všemi, ten pravý a vyvolený!
I roboti souhlasí s mou chválou a dávají to najevo prostým slůvkem UMI!
29.03.2008 01:08:00 | Kozoroh 1
co měla v očích..
sice nevěděl..
ale výstřich znal nazpaměť .o)
fajnová rozvibrovačka ..
27.03.2008 08:32:00 | Bean
Lehoučká básenka, moc pěkná, dobře se četla, má myšlenku, a ten konec jsem docela aj čekala :o) Tak hezky dočíst :o)
27.03.2008 06:11:00 | NikitaNikaT.