Mám nic?

Sedím a dívám se.
V hlavě mám Nic.
Lehce usmívám se
a nemám čemu.

V rukou Nic,
jen líně leží.
V hlavě Nic.
Není vjemu!

Srdce tluče a já ho slyším,
jak si se sebou povídá.
Svoje Nic v kostech cítím.
Současnost má je nejistá.

Slyším Nic, jak na mě řve:
Jsem tady!
Všímej si mne!
Jsem tady.
.....
Mám Nic, tedy přece něco mám.
Mám srdce co si povídá.
Mám život.Ten právě mám.
Mám uši které to slyší,
mám dlaně rozevřené
mozek, jenž to ví.
Dveře nedovřené....
Strčím do dveří, ať jsou dokořán,
půjdu a všem to povím.
Život, ten právě mám.

Mám Nic,
tedy přece něco mám.