Domov...

Domov je střechou,
domov je chrám,
tichým je strážcem
snových rán.

Domov tě zná
a ty znáš jeho,
smutek tě halí,
když odcházíš z něho.
S něhou vzpomínáš,
těžce dýcháš,
)rozum s citem
nemoudře mícháš.

Cit táhne tě domů,
rozum se směje:
"Chvilku jsi z domova
a srdce se chvěje?"

A přec...
táhne tě,poutá
srdce chrám,
ochránce tvůj
a strážce tvých rán...