Života zoufalce

Životem zoufalce žít
jak zbytečný člověk,
a v srdci střepů mít,
tisíce snad světů svět...

(Světů je mnoho...
Ten tvůj a můj...
Jen samota, pusto, prázdno... a já)

Prositi o život nebudu tě
na to síly stačí mi
avšak na souboj dvou zvu tě
pod strmými skalami.

Světe neodpovídej nám na otázky a nenech nás v pokušení, jelikož jako i mi odpouštíme svým hříchům a našim viníkům, Ámen...

... Ať jsou vaše slova vždy jemná a sladká, pro případ, že byste je jednou museli spolknout... a pamatuj,

Tak často se hloupost tlačí kupředu, aby byla vidět!
Ale moudrost.. Ta zůstává vzadu, aby viděla... tak, nepředbíhej!