Rozpaky

Anotace: ...nevím co bude a to mě děsí...

Ztracení sami v sobě,
rozbíjíme pouta
co drží nás spolu.
V myšlenkách na dosah,
přitom tak vzdálení.
Rozděleni svými životy.
Čekáme,
až déšť spojí slzy.
Snad.
A věčnost,
uspí nás svým polibkem.

Autor Mácha, 31.03.2008

Přečteno 353x

Tipy 18

Poslední tipující: kouzelníček, Natálie T., ona, Nút, Psavec, Monsignore, Montynka, Noc17, excited, Isobel, ...

Komentáře (6)

Komentujících (6)

Doporučit (0x)

Tisk

Komentáře

U kávy nebo na procházce?…Myslím popsání pocitu…Krásný den.

07.04.2008 12:06:00 | kouzelníček

Krásné :-)

02.04.2008 00:14:00 | ona

no alespon v písmenkách
pohladí tě
usmívej se
máš víc než jiní
máš lásku co
najde si tě :o)

31.03.2008 16:35:00 | Nút

Moc pěkná.

31.03.2008 15:24:00 | Psavec

Jakoby ji psal sam KHM. To, co z ni dycha, znaci jedinecnost, a myslim, ze je lepsi spolu byt "jen" nefyzicky, nez vubec nebyt...

31.03.2008 12:41:00 | Montynka

To nevíme nikdo, ale jedno je jisté a to jsi vystihl překrásně ...bravo...

31.03.2008 12:04:00 | Noc17

Rozpaky

Rozpaky

Uživatel

» Přihlásit se

» Registrovat

Autoři online (0+3)

Návštěvnost