.........

Jdu setmělou ulicí,
jen lampy vrhaj divnej stín.
Společnost mi dělá strach a splín.
Seděli v podloubí - hráli tam karty,
ptali se, zda nechci k nim do party.
Proradné pocity - tvářili se mile,
trpělivě čekajíc, až přijde jejich chvíle.
Vkradli se do srdce, usedli na duši,
jak se jich zbavit mám?!
to nikdo netuší...
Jdu setmělou ulicí se strachem na duši ...