Život do řádků napsaný

Šťastný se teď život zdá, připadá mi, že konečně smysl má.
Od doby co jsem Tě zase spatřila, věděla jsem že mě láska lapila,
tvá láska byla jako síť do které jsi mě chtěla zachytit,
byla to jako rána z nebe co otevřela mi dveře k tobě,
připustit však jsem si nic nechtěla, ptz jsem věděla,
že má přeci nemůžeš být, když už máš partnera.
Ale mé srdce stále křičelo a ze spaní Tě hledalo,
ale nikde Tě však nemělo.
Pak byl to jako sen,
když si řekla, nepůjdem spolu někdy ven?
Pocit šťestí mě zaplavil a do srdce mi vlil žár,
byla to ohnivá řeka, která stále hučí dál..
Ryby si v ní plují a mé srdce se hojí,
hojí se od bolesti, trápení a lží a já ti děkuji, že jsi mě vytáhla ze strastí.
Přestat Tě milovat nikdy nechci, jsi má radost, můj úsměv, mé šťestí a
můj život bez bolesti! Děkuji Tobě lásko moje za to že jsi!