Hřích

Hřích

Jsem čepelí meče,
co zraňuje neraněné,
jsem bolestí způsobenou,
vědomě v bezvědomí.
***
jsem můrou černou,
jenž přátelé straší,
poslouchá jejich,
smějící se pláč.
***
jsem rukou,
co nenašla ruku druhou,
ta myšlenka bezmoci,
nechala mě tuhou.
***
jsem květem co nevoní,
co nedělá radost,
i když má kvítků,
nespočetně.
***
jsem havranem,
co přináší smůlu,
havranem, jenž sedí
u Tvého domu na kůlu.
***
jsem létající bezmoc,
avšak nepláču,
monzuny slz,
nebudu Vás utápět,
***
jsem těžkými křídly,
nesoucími slzy i smích,
každičký hřích,
-všech!-.
***

/Ach ano, jsem hříchem samým!/