TISÍC....

tisíc světů se mi rozprostřelo...
viděla jsem je já, vidělo je moje tělo...
a moje duše najednou zmítá se v tom...
zmítá se a skomírá...
možná už i umírá...
pomůže někdo? Nebo raději ne...
nestojím za pomoc...nestojím za dotek...
utekla myšlenka za věčný pahorek...
ztratila se...uprostřed pustiny...
kecám hovadiny!!!
Omlouvám se...
jsou to hloupé básně...