Otroci chrámu hříchů

Kroky v tichu,
šerem se rozlehnou,
k chrámu hříchů,
oběťivo nesou.
To svou pýchu,
a touhu po moci,
obětí stanou se
chrámoví otroci.

Jejich duše
teď bez těla bloudí,
zakašlou suše
v domku co se hroutí.
odešli do noci,
propadlí bezmoci,
se strachem v srdcích,
bez naděje na návrat.

Vysoké sloupořadí,
a sochy bez tvarů,
zakrývá závoj
páchnoucích výparů
od kotle na oltáři.
Po zádech mráz,
a zděšení v tváři,
propadli temnotě...

nešťastní lháhři,
teď dlí navždy v samotě.