Říše snů

Já v sny kraj
vkročila jsem dnes
Jak nikdy
Och, jak vzácný jev

Kráčím dál zahradou snů
vidím víly v rose si hrát
A pak mnoho bludů
umírat.
Ve světě lásky místo nemají
at se do své země temné
schovají

Kráčím dál a oči spatří
jak malé jednorožče
na louce skotačí
Přistoupím blíž
však vyleká se
Pak už v dálce
jeho hříva jen zablýská se

S úsměvem na rtech
putuji dál
Když pak dospěji
zas ke svému cíli
uvidím já zámeček bílí
Usměji se nad jeho krásou
a tvář užaslou

Slyším řeku...
průzračně bílou
Slyším ptáčky...
tak krásně zpívou

Ozvalo se zařinčení
úžasu dnes už pomoci není
Zvou mne dále
at prý navštívím jejich krále

Vkročím tedy na cestu dál
bránou projdu
Už nedýchám

Krása všude kolem je
Usmívám se - už to jde
Pak ozvalo se zazvonění
Mím snům už pomoci není

"vstávej, rychle lenochu !!
Vylez z toho kutlochu"
Vstanu, rychle - rozhlédnu se

Kams zmizel můj krásný světe?
Už vím - mám tě ve vzpomínkách
a ve snech
Jen tam mě hřáti máš.