Lvíče

Kousek po kousku, utíká svět.
Zas vysím na vlásku, neznám odpověď.
Srdce tluče, mysl stojí
malé lvíče co se bojí.

Nezná cestu ani břímě své,
nechce matku, jen samotu zve
do srdce svého, bez plamínku tvého.
Dotkl by se, není čeho, usmál by se, nebýt toho trápení a všeho, co ničí duši jeho.

Proč to otče zase přišlo?
Co se mi do hlavy nevešlo?
Proč to Bože zas nevyšlo?

Jako lvíče brečím v šeru,
jako šelma všechno deru,
na tisíce kousíčků, chci najít dušičku.
Prokousávám se světem,
chci najít kousek lásky.
Už rozumím dětem, v jejich světe bez nadsázky.

Unaveně stačím klubko, ze svého těla.
Padám někam hluboko, tam kde bys mě chtěla.
Lvíče vyčerpané hrou