Bolest

Proč musel můj duch sáhnout na kliku,
jíž se otevírají dveře do tohoto světa?
Světa špíny, bordelu, hnusu, septiku.
Budiž mu prokletím tato má věta!

Teď, v bytí, se zde musím utápět,
padat s ostatními do svých hlubin,
nikdy se už nedá vrátit zpět,
nedá se už vyvléci z našich vin.

Co s sebou přináší zlomyslný čas?
Jen stárnutí a bolest a nikdy nedává
nic pro štěstí – možná ukáže pár krás,
ale jen z dálky, na chvilku. A pak zase nadává…