Tam ve hvězdách
Tam ve hvězdách
škodná, která se polibky živí a zraje,
něžná a sladká když rozoráš mé boky,
pod kterými i mohutný ledovec taje.
Aroma orientu tříští tak dávné lásky,
perly mých slzí se v brvách zatřpytí,
život nabídl prohry a také sázky,
a pak nás odhodí, když se nasytí.
Prachovým peřím naposledy mávám,
tělo je ochablé, už nechci žít,
poslední píseň a pak se smrti vzdávám,
moc dobře vím že je čas odejít.
Souznění dvou tak lehce dohořelo,
hroudy zlíbaly vybledlé schránky těl,
všechno tak krásné náhle osiřelo,
tam ve hvězdách, jsi na mě zapomněl..….
Copyright © 2008, Sidy
Komentáře (12)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
Dekuji VSEM za mile komentare, a preji pekne jaro uz snad konecne bude.
06.04.2008 18:58:00 | carodejka
S tou smrtí bych tak nespěchal, i když nemůžu opomenout
na lásku až za hrob, kdy i z lásky člověk zabijí.
Tomu říkám psychicky labilní individuum. Dávat si na ně
pozor.
Líbily se mi taktéž první dvě sloky, ty poslední, jako
by z lásky a osamění skočila do hlubin jezerních z
výšky sta metrů. Tudíž jako by skočila na tvrdej beton.
Myslím, že by to už nerozchodila. Ale z lásky sebe
sama zabíjet beru jako hotový nesmysl. Nikdy nevíš,
co ti další vlna, příboj přinese.
06.04.2008 13:42:00 | jehlaspichlas
...je ve hvězdách...zda-li zapomněl...
ale asi to nebude úplně tak, protože roboti dávají záhadné znamení QQQ
05.04.2008 21:00:00 | Lota