Na dlani

Nastav svojí dlaň, pro špetku upřímnosti,
už vidíš jak hoří květy kopretin,
jak pomalu mizí tvůj stín,
ve chvíli vepsanou do věčnosti.

Nastav svojí dlaň, pro peříčko radosti,
už cítíš, jak z nebe hvězdy prší,
s hlavou sklopenou na návrší,
se srdcem otevřeným hřejivé lidskosti.

Zavři svojí dlaň, se střípkem tajného přání,
už slyšíš, jak zpívají koruny stromů,
na cestách křížem svět pokaždé trefí domů,
tvé sny skrze noc až ku svítání.