Smířlivá

Postavila sochy
k sobě zády
mezi stromy nasycené mnohým
i několika lety ve štěstí

Postavila sochy
a plakala do kořenů
milovala je
když se zima protínala
s nekonečným jarem pocitů

Ráda sedává v křesle u okna
zahrada se na ni usmívá
a zpívá píseň
tak smířlivou

Dvě těla se změnila
propadla větru a dešti
obrousila se do krásy

Když sedává v křesle u okna
usmívá se na zahradu
a zpívá píseň
tak smířlivou

Dvě sochy plakaly do kořenů
a v těch kořenech se nalezly