Labyrint

Jsem jen stínem
kapka v moři zhrzená
tichá a smutná
sama, bez jména

Bloudím labyrintem
života a hledám kudy jít
kde je ta studna vždyť i já
chtěla bych z ní pít

Studna naděje zmizela
se všemi hvězdami z nebe
ztrácím sílu, ztrácím dech
ztratila jsem se v labyrintu, jeho zdech
až z toho trochu zebe

Už nevím kudy se mám dát
co dělat, koho se ptát
kde ta studna, kde je ukrytá?
Kdo odpověď bude znát?

Jsem nic, jsem jak ta zeď
bez názvu, bez jména,
smutná a oddaná zeď labyrintu
bez slunce a jeho svitu...