Otočila jsem na další prázdnej
listopad aby se můj svět obrátil naruby
Svým místě
Aby se zaplnilo chvění květin
Ublížím ti
Jen tak aby to bolelo
Smrt je věc zbytečná
Po zašlápnutí nemá kdo oplácet
Sny zašlých snů
a dalších
V tobě
Ve mně
Obracet se stále jako hodinky
Vyrazit někde za střed vesmíru
Směr není
Jediná jistota
Zpět se nevrátíš
Obrátíš se protože to umíš tak
Otočit se svým úsměvem
I kdyby neznamenal nic
Na mě nezáleží
Jak pomyslíš
Můžu to říkat stokrát
Řvát to až nahoru ale smysl to
Nikdy nebude mít