Dívám se z okna ven

Přes dioptrické brýle,
dívám se z okna ven.

Vnímám tu nádheru.

Jasné nebe dráždí
mé slzné váčky.

Tolik světla ve mně.

Nemohu uhasit ten žár.
Hořím jako suchá tráva.

Přivírám svá víčka,
i když nerada.
Měním své brýle
za sluneční,
od ťamana.

Přehlídka krásy se nekoná,
avšak vyhlídkový pohled,
jiné barvy má.

Nevidím ostrý kontrast těla,
ale za to ruka smělá,
na co sáhne, to si pohladí,
se slunečními paprsky se pomazlí.

Po sluneční koupeli,
notně znavená,
bez brýlí na nose,
ležím jak omámená.