"Prý ses nezměnil....."

Klidně dál lži sám sobě,
říkej si, že jsi stejný,
chlapče dozrál jsi, tak sakra
nebuď k tomu lhostejný.

Někdo nedozraje
ani když zešediví mu vlas,
někdo dozraje brzo,
když ještě mladý má hlas.

Ty dozrál jsi brzo,
hodně když odešel Ti táta,
chtěl jsi se proti tomu zatvrdit,
možná proto na chvíli té zralosti ztráta.

To období, kdy vyváděl jsi různé kousky,
ne, nepřestal jsi s tím, opravdu,
stále jsi stejný cvok a blázen
jen už zase jinde máš životní pravdu.

Na život teď koukáš,
zas trochu jinýma očima,
zvážněl jsi uvnitř sebe
a stačila jen jedna zima.

Trochu problémů a bolestí,
smutné oči Štěpiny,
které nejdřív divoce, pak smutně,
říkaly Ti, že jsi její jediný.

Trochu bouřlivého nebe
chvíli nejet jsi přemýšlel,
už dokážeš ji říct, miluju Tebe,
přestože předtím jsi to vyvracel.

Že prý tohle neříkáš,
vzpomeň na svou báseň zpočátku,
kterou jsi ji zde věnoval,
však vrátila Ti to na oplátku.

A tak jsi chlapče zase dozrál,
přestože uvnitř v duši jsi zůstal kluk
a věřím, že jsi i príma táta,
přestože asi děláš někdy kolem sebe hluk.

Važ si toho, je to bohatství,
pevný základ budoucnosti,
stavěj na něm z pevných cihel,
z lásky, pochopení a upřímnosti.