Báseň

Ne nevím
zda se mi uleví, nech mě být!
Nejsi právoplatný dědic.
Neproplouvám mýty, bájemi,
básník nebývá vždy zasněný.

Možná hloupostí je plnit viny
vepsané v stěn sladkých hranolů.
Možná touha, co se z sdrce ztrátí
odfoukaná bude do všech stran.

Možná je tma, v které hledám rýmy,
děsivá a plná rozporů.
Možná nájemné už nezaplatím
všem těm vypůjčeným krajinám.

Možná všichni mtrví závidí mi
hrbký život, plný výmolů.
Ale copak?
Co to zdá se mi?
-Zatloukám si rakev básněmi.