Někdo...

Je půl čtvrté ráno.
Je asi blbé,
začít hrát na kytaru
a zpívat a začít blbnout.
V hlavě mám zatemněno.
Jsem tady sama,
na literu.
Jsem sama...
měla bych to vypnout.
Jenže četla jsem dnes
krásnou báseň.
V molovém akordu,
sem,tam,nějaké es,
přenádherně nalazenou.
Někdo ji psal.
Někdo v úplně cizím domě.
Někdo koho neznám,
někdo, asi milý
někdo, asi citlivý
někdo, možná věrný
někdo.....
nevím pro koho ji psal.
jen bych chtěla,
aby byla pro mně...