Před ním neuteču...

krčím se pod peřinou zoufalství jako zraněné ptáče.
jsem beznohým klaunem, co pod šapitó směšně skáče.
jsem poškrábaným cédéčkem v obalu tvých věčných lží.
krčím se pod peřinou. jsem bezbranným terčem tvých pří.

jsem nafoukaným sněhem pod prahem tvého nakřáplého srdce.
opravdu jsem vším tím, co v tvém životě chutnalo tak trpce?

peří se náhle válí všude kolem a všemu čeho jsme se báli dejme sbohem.

stojím zpříma. hledím na tvé velké dlaně. dávám ty své na ně.
stojím a z tvého křiku nemám strach. před tátou přece nebudu utíkat.