Každý večer

je večer
uléhám na polštář
co chladí
a peřina přilne
lhostejně k tělu
zas mě čekají
sny bez andělů
a tma v očích
co si počít

v myšlence
něžně hladím
minulost
víc už nechci
přejít most
za hledáním

lhostejnost je
výborná maska
nikdy bych nepřiznala
co může nastat
kdyby spadla

tak křehká
na tisíc kousků
jako zrcadlo
taková odvaha
co mě to napadlo

otáčím se
k výzvám zády
v kuchyni si vařím
své sny
nad pocity
zavážu smyčku
přisypu touhu
a zamíchám
voní to krásně
nechceš ochutnat?
víš, že tě
ráda mám
...